Původně se tady měla objevit recenze na třetího Spider-mana (stejně byl nic moc), ale mé pracovní povinnosti mě donutily místo toho napsat následující veledílo (s kterým se chci protlačit na filmovou vědu v Olomouci) - portrét asi nejoriginálnějšího hollywoodského scénaristy Charlieho Kaufmana. Téma zajímavé, zpracování asi horší, aneb nesnáším vše co napíšu :-), ale minimálně faktograficky je to ucházející shrnutí, pokud to tedy někoho zajímá, čtěte dál...
Školní léta
Charles Stuart Kaufman se narodil 1. listopadu 1958 v New Yorku v židovské rodině. Už v dětství trávil spoustu času hraním her pro své rodiče a výrobou krátkých filmů. Jeho rodina se kolem roku 1974 přestěhovala do West Hartfordu v Connecticutu, kde také trávil svá školní léta. Už tehdy byl Kaufman stejně tichý a stydlivý jako je dnes, nicméně mezi přáteli byl oblíbený, ačkoliv vždycky byl tak trochu outsider. Už tehdy byl velmi chytrý, dobrý student, ale nikdy ne vynikající. Škola nikdy nebyla jeho prioritou, proto svůj čas trávil radši v TV Company (volitelný předmět, věnující se studiu televizní produkce) a v divadelním klubu. Kaufman nikdy neskrýval svůj komediální vkus, vždy miloval bratry Marxovy, Woodyho Allena a v pozdějším věku i Lennyho Bruce[1].
Charlie byl sám talentovaný komediální herec, který hrál v četných školních představeních. Herecký průlom znamenala hlavní role v inscenaci jeho střední školy Zahraj to znovu, Same (Play It Again, Sam). Jedná se o hru Woodyho Allena, která se poprvé objevila na Brodwayi v roce 1969. Za tuto roli také získal stipendium Diane T. Weldon za úspěch v dramatických uměních. William H. Hall High School dokončil 16. června 1976. Poté se vydal na studia na Bostonskou univerzitu, z které ale přestoupil na New Yorskou, kde studoval filmovou vědu. Mezi jeho spolužáky byl například režisér Chris Columbus, ale také jeho budoucí dlouholetý přítel Paul Proch, s kterým sdílel podobný pokřivený smysl pro humor. Spolu napsali velké množství her a scénářů, nakonec však dosáhli průlomu svými falešnými Dopisy editorovi časopisu National Lampoon. V rozhovoru pro Hartford Advocate Kaufman vzpomíná: "Myslím, že každému zaplatili 25 dolarů. A to bylo vzrušující. A když jsme napsali svůj první článek - a chci říct, že ty články stály 25 centů za slovo - bylo to hodně peněz. Pamatuji si, že první velký šek který jsem od Lampoon dostal, byl na tisíc dolarů a nějaké drobné. Okopíroval jsem si ho."[2]
Spolupráce Charlieho a Paula, která pokračovala i po vysoké škole, vyústila v sepsání dalších scénářů a her, jako např. Purely Coincidental. "Pamatuji si, že jsme ho poslali do domu, o kterém jsme se domnívali, že patří Stevenu Spielbergovi. Obvykle nám takové materiály posílali zpět nebo jsme je už nikdy neviděli. Víte, problém je, že nikdy nemůžete posílat nevyžádané rukopisy. My jsme byli vždycky proti tomu. Jediná odpověď, kterou jsme dostali, byla od Alana Arkina. Přečetl si to a napsal nám opravdu milý dopis, který byl velmi povzbuzující. Vážně se mu to líbilo."[3]
Na konci 80. let žil Kaufman v Minneapolis. Čtyři a půl roku pracoval v oddělení rozvozu novin Star Tribune, kde v 5 hodin ráno odpovídal na telefonáty týkající opožděných dodávek novin. V institutu umění pak ohlašoval zavírací dobu. Proch ho jezdil navštěvovat a jako neúspěšný pokus, jak si zajistit služby agenta, napsali několik televizních scénářů, např. speciál pro seriál Ženatý se závazky.
Televizní zkušenosti
V roce 1991 se Kaufman přestěhoval do Los Angeles bez práce a jakýchkoliv nadějných vyhlídek. Kromě článků pro National Lampoon, bylo jeho prvním profesionálním zářezem psaní pro sitcomy. Kaufman si konečně najal agenta a do Los Angeles se přestěhoval během období, kdy jsou najímání herci a štáb pro výrobu televizních seriálů, aby nakonec dostal nabídku z Minneapolis. Rozhodl se tedy přestěhovat zpět, avšak na zpáteční cestě mu volal David Mirkin (tvůrce Get a Life!). Kaufmanův scénář se mu líbil a tak ho přemluvil k návratu do Los Angeles, kde byl najat jako scénárista pro Get a Life! - bizarní sitcom o třicetiletém roznašeči novin (hrál ho Chris Elliot). Kaufman pracoval na druhé sezóně, pro kterou napsal dva díly, v kterých se už objevuje Kaufmanův budoucí trademark, tedy fantastické prvky. Potom napsal na 30 episod pro televizní programy, od skupinové komedie plné skečů The Edge (1992-93), přes konvenčnější sitcomy jako Ned and Stacey (1996-97) a The Dana Carvey Show, až po krátce jdoucí komediální seriál The Trouble With Larry (1993) s Bronsonem Pinchotem a Courteney Cox. V roce 1995 také produkoval Misery Loves Company.
Jeho pokusy prodat některý ze svých mnoha pilotních dílů pro seriály byly ale neúspěšné, např. Depressed Roomies několik televizí odmítlo jako moc temný a divný na to, aby jej vysílali. Mnohým lidem se líbil, ale byl prostě moc zvláštní a hlavně se zabýval sexualitou, což bylo tehdy ne zrovna nejvhodnější téma pro televizi. Navíc se nejednalo o sitcom, scénář byl spíše naturalistický a svým způsobem divadelní. Kaufman také napsal pilot Rambling Pants o potulném básníkovi jménem Pants, který během svých cest zažívá různá prapodivná dobrodružství. Podle scénáře se mělo v Rambling Pants často zpívat. Také napsal pilot pro HBO - nazýval se In Limbo a pojednával o vztahu, ve kterém se dva lidé nacházejí, ale vlastně ani neví proč. Všechny tyto scénáře přitáhly ke Kaufmanovi spoustu pozornosti, ale ani jeden z nich nešel do výroby.
[1] Americký sólový komik, žil 1947-1966, zabýval se satirou, improvizací
[2] Dostupné z WWW: <http://www.beingcharliekaufman.com/index.htm?top.htm&0> (překlad)
[3] Dostupné z WWW: <http://www.beingcharliekaufman.com/index.htm?top.htm&0> (překlad)




