close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 





Blog studentky filmové vědy věnovaný (překvapivě) filmu
a audiovizuální kultuře vůbec. Vzhledem k mému zájmu
o asijské země a Japonsko především lze počítat, že zde
naleznete ponejvíce články o japonských filmech, anime
a TV produkci.

Blog přenesen na Blogspot



Barevný závoj

5. dubna 2007 v 23:18 | Natascha |  recenze
Originál
The Painted Veil
Režie
John Curran
Hrají
Naomi Watts, Edward Norton, Liev Shreiber, Diana Rigg, Toby Jones, Anthony Wong, Chau-Sang, Yu Xia, Lu Yin
Rok
2006
Země
USA / Čína
Žánr
Drama / Romantický
Délka
125 min

Dnes se pokusím trochu rozčeřit zahnívající vody mého milého blogu (z kterého se pomalu ale jistě stává pouze online databáze mé sbírky DVD - ale dík za to, že jsem konečně byla schopná to všechno někam hodit). Takže čeřit budu touto recenzí na Barevný závoj. Dojmy jsou ještě čerstvé, jelikož jsem se právě vrátila z projekce (v rámci Febiofestu, díky aspoň za to MÁLO, co doputovalo k nám na druhou stranu republiky) a tak můžu shrnout děj i bez toho, abych vyhledávala, jak že se to ti hrdinové vlastně jmenovali.
Takže, byl tam správňácký doktor Walter Fane (na začátku koktavý ňouma), který se zamiloval do půvabné, leč značně rozmazlené Kitty. Nesměle ji požádal o ruku hned při druhém setkání (láska na první pohled, ó:-), a jak už to bývá, když dcerušky nevycházejí s matkou, tak si ho Kitty natruc vzala a odjela s ním do Šanghaje. Jenže už od začátku to nebylo tak nějak ono, a tak když se Kitty potkala na místní čínské opeře (doufám že nekecám a vážně to byla čínská opera…) s noblesním, ale bohužel také ženatým Charliem Toensendem, tak si hned padli do oka a následně i do postele. Jenže pan doktor to zjistil a začal si klást prapodivné podmínky, výsledkem čehož nebohá Kitty nakonec musela odjet s ním, víceméně za trest, do oblasti cholerové nákazy. A pak stačí trocha fantazie a nakoukané německé adaptace knih Rosamunde Pilcherové a každý ví, jak to bude pokračovat.
Na rozdíl od těch adaptací se ale tady někdo snažil dodat trochu zajímavější koncept, tedy jako přídavek máme zajímavé prostředí Číny 20. let 20. století. Dále přimixujeme trochu rizika, které naše dva milé zocelí a změní jejich pohled na toho druhého - takže tam přidáme zlé čínské nacionalisty a všudypřítomnou choleru a nebohé sirotky v bohem zapomenutém městě (leč plném mírně manipulativních jeptišek). Přimícháme trochu alkoholu (je příjemné a značně ze života, že ti dva na sebe skočí po mnoha sklenkách whisky, jelikož do té doby mají prostě zábrany typu, tak dlouho jsem dělal tvrďáka, přece ji teď nepůjdu prosit o sex?, které ale s klesající hladinou v lahvi mizí) a máme lovestory jako vyšitou. Zní to značně ohraně, takových příběhů tu už byly spousty a kdybych měla být hodně objektivní, tak tam nic objevného nebylo. Ale! Ne v každém filmu se setkají tak sympatičtí a dobří herci, jako jsou Naomi Watts a Edward Norton, a čas strávený koukáním na jejich přirozené, přesto výrazné herectví, jistě není ztrátou. Dalo by se sice polemizovat, jestli by Kitty prošla tak rychle velmi výraznou změnou charakteru (ve filmu jsou to asi dva měsíce, což mi přijde na takový zlom opravdu málo), ale to jsou u tohoto typu filmu nepodstatné otázky.
Film je totiž jako dělaný pro romantický večer ve dvou, a i když jsem na něm byla sama (smutné, já vím:-), byla jsem naladěná na tu správnou notu, a tak se mi to vlastně celkem líbilo. Těžko od Barevného závoje můžeme čekat, že bude řešit nějaké náročnější záležitosti než jen předvídavě se vyvíjející vztah dvou rozdílných lidí. Svým způsobem mi film připomněl Dobrý ročník Ridleyho Scotta - což je taky úplně banální a stokrát viděný příběh plný klišé o tom, jak zlý businessman v slunné Provence změnil své životní hodnoty a našel lásku. Jenže je to taky natočeno tak nějak jinak… Dobrý ročník sice ve srovnání vyhrává větším nadhledem a humorem, ale Barevný závoj, který se tváří přece jen seriózněji, zase brnká na tu pravou romantickou strunu.
Navíc milovníci divoké přírody mohou jásat, kamera jim totiž předvádí monumentální kopce pokryté stromy, mezi kterými se vlní klidná řeka, rozsáhlé travnaté plochy jedovatě zelené barvy či dřevěné chajdičky zasazené do lesů, tedy opravdu půvabné obrazy, ke kterým navíc zní velmi povedená (především klavírní) hudba, která, pokud se nepletu, byla nominována na Zlatý Globus.
Zkrátka, když člověk nečeká filosofické veledílo, ale chce se pokochat nádhernou přírodou, fešnou Naomi Watts nebo šarmantním Edwardem Nortonem, když touží trochu si v kině pobrečet na rameni svého dráhého/drahé (no chlapi asi brečet nebudou, ale zkusit jsem to musela:-), pak je Barevný závoj ta správná volba.
Verdikt: * * * (ale jsou to silné tři hvězdičky…)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.