close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 





Blog studentky filmové vědy věnovaný (překvapivě) filmu
a audiovizuální kultuře vůbec. Vzhledem k mému zájmu
o asijské země a Japonsko především lze počítat, že zde
naleznete ponejvíce články o japonských filmech, anime
a TV produkci.

Blog přenesen na Blogspot



Vratné lahve

12. března 2007 v 21:09 | Natascha |  recenze
Režie
Jan Svěrák
Hrají
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Vilhelmová, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková, Martin Pechlát, Božidara Turzonová, Jan Vlasák, Alena Vránová, Ondřej Vetchý, Eva Leinweberová, Ladislav Smoljak, Bořivoj Penc, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Petr Brukner, Jan Kašpar, Pavel Vondruška, Danica Jurčová, Jiří Bábek
Rok
2007
Země
ČR
Žánr
Drama / Komedie
Délka
100 min

Jan Svěrák se vrací po 6 letech (naposled se předvedl v Tmavomodrém světě z roku 2001, nepočítáme-li dokument Tatínek) a nelze než říct, že dlouhé a složité přepisování scénáře, který má samozřejmě na svědomí jeho otec a protagonista hlavní role Zdeněk Svěrák, se vyplatilo.

Josef Tkaloun je učitel prožívající podzim svého života. Poté, co už poněkolikáté neunese neurvalé chování svých žáků, dává ve škole výpověď a hledá nové uplatnění. Do důchodu tento činorodý "děda" jít nehodlá. Nejdříve se neúspěšně pokouší o kariéru messengera, aby nakonec zakotvil u okýnka, kde se vykupují vratné lahve.Místo je pro něj jako stvořené - může celý den vykecávat s lidmi a obhlížet ženské, které mu i přes jeho pokročilý věk nejsou lhostejné. Jeho vlastní žena se však cítí zanedbávaná a neustálé "úlety" svého manžela těžce nese. Problémy řeší také jejich dcera, kterou i s dítětem opustil přítel. Podnikavý pan Tkaloun má však i tady řešení - svobodného bývalého kolegu.
Vratné lahve jsou takovým tím typicky milým a laskavým českým snímkem. Zatímco u jiných bych to myslela jako urážku, tady je to jiné. Jan Svěrák natočil film, který je vtipný, přirozeně zahraný a má, co říct. Po trochu rozpačitém začátku (ždímání houby na hlavu studenta a následný tik, práce messengera) jsou nám servírovány střídavě vtipné a dramatičtější momenty. Ty vtipné dopravdy pobaví, humor je relativně decentní, ne vynucený a místy je opravdu jako ze života (při scéně, kdy se Kolářová obhajuje ze sledování telenovely větou "žehlils někdy?" jsem musela šťouchnout do maminky sedící vedle - přesně tohle říká taky:-) V dramatické rovině film také obstojí - důkazem budiž závěr v balóně, kdy se vyčistí vztahy mezi ústředním párem.
Hlavní téma filmu - stárnutí je skvělé podané, vždyť známe ty naše tatínky, kteří na staré kolena blbnou a chovají se jako děti (a jak to maminky těžce nesou:-). Vztah manželů Tkalounových ukazuje to, čím si v pozdějším věku projdou asi všechny vztahy - jeden druhého už nepřitahují, dlouholeté manželství začíná být rutinou, skončit to může různě - jeden z možných konců (ten lepší a dojemnější) nám film ukazuje. Toto jsou témata a věci, které mladí lidé (třeba já:-) ještě nezažili a nedokáží tak možná film řádně docenit, přesto věřím, že žádný dvacátník z kina utíkat nebude.
Herci podávají mimořádně přirozené výkony, a to i případě vedlejších postav, u kterých často dochází k "figurkaření." Nejlepším důkazem je výkon Jiřího Macháčka, který se nepitvoří, ale opravdu hraje! V centru samozřejmě stojí Zdeněk Svěrák, který nezklame ale ani nenadchne, protože tuhle jeho polohu už jsme viděli, naopak Daniela Kolářová je vážně výborná.
Po dlouhé době je tady český film, který je dobře zrežírovaný, zahraný a má dobrý scénář. Je to vůbec možné? Kupodivu je a já nemůžu než doporučit cestu do nejbližšího kinosálu, aby přibyly nějaké ty penízky do prasátka pánů Svěráků.
Verdikt: * * * *
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.