REŽISÉŘI
Režisér filmů Sibiriáda, Mariini milenci, Splašený vlak, Nesmělí lidé, ve Spojených státech Tango a Cash (spolu s Albertem Magnolim).
Z novějších filmů:
Uvnitř kruhu (1991) - drama v koprodukci Itálie, USA a Ruska. Příběh z roku 1939, v němž se obyčejný muž musí rozhodnout, zda bude sloužit vlasti nebo půjde za hlasem svého srdce. Letní noc tohoto roku je pro Ivana Sanšina nocí svatební. Přesto na jeho dveře zabuší KGB a Ivan se dozvídá, že jeho soused byl před hodinou zatčen. Neví, co se stane s ním, obává se, že už nikdy neuvidí svou ženu, přestože nic neprovedl. Je odvezen ulicemi noční Moskvy, ale místo na popraviště se dostane až k samotnému Stalinovi a jako promítač filmů se stává součástí diktátorova vnitřního kruhu.
Slepička Rjaba (1994) - komedie v koprodukci Francie a Ruska.
Odysseus (1997) - dvoudílná televizní minisérie.
Dům bláznů (2002) - drama v koprodukci Francie a Ruska. Děj se odehrává v roce 1996 během první války v Čečně v psychiatrické léčebně, která se nachází v pohraniční oblasti a jejíž osazenstvo nemá ponětí o tom, co se děje kolem. Válka mezi Rusy a Čečenci se ale dostane až k nim. Vojáci obou stran ctrhnou do ústavu a ten se mění v sídlo šílené války. Přítomnost bláznů jen umocňuje ironii válečné hrůzy.Lev v zimě (2003) - dvoudílné televizní historické drama, které natočil v USA, hrají např. Patrick Stewart, Glenn Close.
Debutoval satirickou komedií Dobráci (1979). Na úspěch hudebního filmu Milujeme jazz (1983) navázal ohlédnutím za tanečním žánrem stepu, Zimní večer v Gagře (1985). Pozoruhodným "přestavbovým" dílem 80. let byl Kurýr (1987) a Město Zero (1988), fantastická vize společnosti. V 90. letech natáčel koprodukce, spolupracoval s televizí a v roce 1998 se stal generálním ředitelem Mosfilmu. Jeho zatím posledním dílem je historický film Jezdec jménem Smrt (2004), který byl loni uveden na Febiofestu.
Město Zero - Jednoho dne přijede vlakem do obyčejného anonymního města (odtud i název filmu) inženýr Alexej Varakin, aby vyřídil v místní továrně obyčejnou obchodní záležitost. Události však nabývají naprosto odlišných forem, než by se dalo očekávat. Nahá sekretářka, zcela samozřejmě pracující v kanceláři, moučník v podobě lidské hlavy, zastřelený kuchař, a všechny další absurdní situace, jež nabírají nevysvětlitelnou rychlost a nad nimiž se nestačí užaslý a vystrašený Varakin ani zamyslet, vrcholí prohlídkou bizarního vlastivědného muzea. Obyvatelé města se chovají jako lidé, ale divák žasne, jak mohou žít uprostřed tak nesmyslného světa. Naskýtá se otázka, zda-li není veškerá absurdnost díla jen přibarvenou realitou světa našeho.
Atentát na cara (1991) - drama v koprodukci Sovětského svazu a Velké Británie.
Jezdec jménem Smrt - Rok 1904. Rusko je otřeseno sérií chladnokrevných vražd. Oběťmi teroristických činů jsou významní vládní činitelé, vysoce postavení úředníci, vojáci. Zdá se, že bezohledným zločincům nic nestojí v cestě. Přesvědčeni o vlastní neotřesitelnosti a beztrestnosti, začínají si vybírat z řad carské rodiny. Historický film a do jisté míry i paralela k současnosti se odehrává ve staré Moskvě.
Urga (1991) - drama v koprodukci Francie a Sovětského svazu. Co všechno se může stát, když mongolská žena odmítne manželský sex a když se v široširé stepi ztratí ruský řidič nákladního vozidla... Anekdoticky laděné vyprávění o střetu dvou kultur, které režisér Nikita Michalkov pojednal jako úvahu o ceně technického pokroku.
Unaveni sluncem (1994) - drama v koprodukci Francie a Ruska. Píše se polovina třicátých let a zasloužilý hrdina revoluce plukovník Kotov tráví zaslouženou dovolenou spolu se svou rodinou. Je to asi padesátilý muž s nezanedbatelným kouzlem osobnosti. Má pohlednou mladou ženu a šestiletou dceru Naďu. Jeho prázdniny probíhají celkem uspokojivě, je nádherné počasí a v domě vládne pohoda a blahobyt, jaký si v Rusku jistě nemohl dovolit jen tak někdo. A pak přijede Míťa, který si kdysi chtěl vzít za ženu nynější Marusju Kotovovou a který pracuje pro KGB. Ve filmu hraje hlavní roli sám Michalkov, dále hraje jeho malá dcera Naděžda či Oleg Menšikov. Film byl oceněn Hlavní cenou poroty v Cannes a Oscarem pro nejlepší cizojazyčný film.
Lazebník sibiřský (1998) - romantické drama v koprodukci Francie, Ruska, Itálie a ČR. V roce 1885 mladá Američanka Jane Callahanová cestuje do Ruska. Během své se seznámi s kadetem Andrejem Tolstým, který se do ní zamiluje. Jane pomáhá vynálezci Douglasu McCrackenovi s prodejem stroje na kácení stromů. Jane se znovu setkává s kadetem Tolstým, zároveň však okouzluje nemotorného generála Radlova, kterého má na přání McCrackena svést. Radlov žádá Tolstého, aby ho doprovodil k McCrackenovi, kde hodlá požádat o Janinu ruku. Mladý muž, přemožen svými emocemi a láskou, nemůže při generálově návrhu déle tajit své vlastní city k Jane. Hlavní role byly svěřeny Julii Ormond, Richardu Harrisovi a Olegu Menšikovovi.
Nikita Michalkov nyní pracuje na pokračování Unaveni sluncem.
Svéráz národního rybolovu (1995), Svérázný rybolov (1998),Особенности национальной охоты в зимной период(2000)
Kukuška (2002) - válečné komediální drama. Je září 1944, těsně před ukončením válečného stavu mezi Finskem a Sovětským svazem. Finský "nacista", ostřelovač Veiko, je připoután ke skále, zatímco Ivan, kapitán sovětské armády, je zatčen tajnou policií. Oba, odsouzeni k smrti svou vlastní armádou, na poslední chvíli unikají neblahému osudu a náhodně nalézají útočiště u mladé Laponky Anni. Ta v nich však nevidí vojáky znepřátelených armád, ale především muže Každý z nich rozumí pouze svému rodnému jazyku: finštině, ruštině a laponštině. V pustině severní tajgy však musí všichni žít pohromadě po několik dní.
Peregon (2006) - válečné komediální drama. Válečná zima 1942-1943. Polní letiště na nehostinné Čukotce se na čas stává místem setkání tří civilizací a bizarního zauzlení lidských osudů. Přistávají tu stíhačky pilotované elegantními Američankami z Aljašky a sotva zaškolení ruští mladíčci je transportují na frontu. Jejich naivní vstřícnost naráží na bdělost místních náčelníků, přelety znemožňují obživu zdejších lovců. V zájmu dodržování spojeneckého protokolu jsou na základně tolerováni i političtí vyhnanci: proslulý konstruktér je tu za kuchaře, neurolog pěstuje ve skleníku zeleninu. Bývalá žena fanatického velitele tu působí jako tlumočnice a pečuje o skvěle vybavenou knihovnu. Pomíjivé vášně do sebe pevně zaklesly lidskost a krutost, bezvýhradné, jako je láska a smrt. Co z toho, co se tu kdysi stalo, byla pravda, a co jen zdání? Mnohé se ozřejmí až po letech, v roce Stalinovy smrti...
Ruská archa (2002) - Lineárně časová pouť bezejmenného Rusa napříč labyrintem ruské národní duše a její dialektiky, od dob Petra Velikého až po realitu SSSR, završenou vizí neznámých břehů budoucího. Co komnata, to obraz z ruských duchovně kulturních a politických dějin. ,,Neangažovaným", kritickým průvodcem archou je empirově vyšňořený Francouz, jenž vede s poutníkem neustálý dialog. Celý snímek má charaketr jediné filmové sekvence nahlížené z perspektivy poutníka, toho filmového i diváka. Vysoký důraz na estetickou složku filmu.
Otec a syn (2003) - Otec a syn žijí společně v podkrovním bytě. Otec má za sebou válečnou zkušenost, syn se pro ni teprve cvičí. Střecha sousedního domu jim slouží jako hřiště, cvičiště i místo odpočinku. Někdy vypadají jako bratři, jindy dokonce jako milenci. Syn má přítelkyni, která na otce trochu žárlí. Naproti tomu nikdo jiný než právě on neumí syna utišit, když ho ve spánku přepadnou noční můry. Oba přitom vědí, že se budou muset za čas rozloučit. Režisér tímto filmem navazuje na starší titul Matka a syn (1996).
Slunce (2005) - Pověstně dlouhé záběry s promyšlenou vnitřní montáží, pomalé tempo líčení, rozsáhlé plochy ticha, tyto konstantní znaky Sokurovovy režie tentokrát usilují o evokaci duševního rozpoložení japonského císaře Hirohita na konci 2. světové války před podepsáním kapitulace a při samotném tomto aktu. V pomyslné první půlce filmu je sice mnohé naznačeno při jednáních císaře s různými osobnostmi, přicházejícími za ním do jeho bunkru, ale těžiště výpovědi o něm je v předivu detailů jeho mimiky a gest, které mimoděčně svědčí o jeho krajním psychickém vypětí. Ve druhé části filmu jsme svědky jeho prvních setkání s americkými vojáky a hlavně s generálem Douglasem McArthurem. Jejich jednání je v podání Sokurova nejen vzrušující psychologickou hrou, ale rovněž holdem dvěma impozantním osobnostem a velkolepou úvahou o nepřeklenutelné rozdílnosti kultur. Film byl uveden na MFF v Karlových Varech.
Noční hlídka (2004) - Mezi námi žijí Jiní, vyvolená kasta stoupenců sil Světla a Tmy, kteří magickou sílu těží z lidské energie. Její používání upravuje Dohoda, kontrolovaná Inkvizicí. V souladu s ní každé dobro musí být vyváženo zlem. Atraktivní způsob zpracování oslovuje zejména mladé hlediště.
Denní hlídka (2006)
FILMY





Ahoj máš bezva blog,ale nevěděla bys kde bych sehnala ten film Turecký gambit od Borise Akunina?sháním ho snad všude,ale nikdo ho asi nemá!